Gustav Mahler (1860–1911): Klavírní kvartet a moll
Alfred Schnittke (1934–1998): Klavírní kvartet
Leoš Janáček (1854–1928): Klavírní trio, JW X/22 (rekonstrukce Miloš Štědroň)
Josef Suk (1874–1935): Kvartet a moll, op. 1 pro klavír, housle, violu a violoncello
Koncert přinese komorní díla předních představitelů hudby přelomu 19. a 20. století a zároveň přiblíží problematiku rekonstrukcí děl, která se nám do dnešních dnů nezachovala, z pera dalších tvůrců.
Klavírní kvartet a moll Gustava Mahlera je jediné dochované komorní dílo tohoto velikána symfonické hudby. Jde o skladbu vypracovanou během studia na vídeňské konzervatoři, patrně z roku 1876. Dílo se zachovalo jako torzo a není zcela jasné, zda mělo při jediných třech provedeních v roce svého vzniku ještě jinou, propracovanější podobu. První větu kvartetu objevila až v šedesátých letech minulého století Mahlerova manželka Alma a v roce 1964 měla skladba svou novodobou premiéru. K první kompletní větě Klavírního kvartetu se v autografu dochovalo ještě několik taktů ze Scherza.
Toto torzo později dokončil Alfred Schnittke, jeden z nejpozoruhodnějších tvůrců druhé poloviny 20. století, kterého upoutalo v roce 1988. Na základě dochovaných 24 taktů vytvořil velmi osobitou skladbu, která není v žádném případě pouhým pokusem o rekonstrukci, nýbrž jakýmsi „rozvzpomínáním na to, co nebylo naplněno“. Finálně můžeme toto dílo chápat jako jedinečný palimpsest, kde se původní Mahlerova vrstva pomalu rozplývá a je překryta vrstvou novou, která však původní sdělení komentuje a opětovně v ní ožívá.
Janáčkovo Klavírní trio zkomponované v roce 1908 se nám do dnešních dnů nedochovalo. Premiéru mělo v brněnském Klubu přátel umění v roce 1909 a jeho stopa končí provedením v roce 1922. Je ale téměř jisté, že skladbu zničil sám Janáček, který materiál z Tria později transformoval do podoby smyčcového kvartetu. Tajemství zmizelé skladby i jistá zvědavost, jak by v tomto obsazení vůbec zněla, vedla nejednoho tvůrce k rekonstrukci skladby na základě zpětného převodu z Kvartetu z podnětu „Kreutzerovy sonáty“ L. N. Tolstého. Každá úprava přináší jinou vizi, jiný pohled. Na koncertě vyslechneme úpravu z pera Miloše Štědroně.
Třívětý Klavírní kvartet Josefa Suka z roku 1891 je skladatelovou první skladbou opatřenou opusovým číslem. To, že Suk již předtím zkomponoval množství skladeb, prozrazuje značná vyspělost tohoto díla. Skladatel na kompozici pracoval během svých studií na pražské konzervatoři ve třídě Antonína Dvořáka. Kvartetu si velmi považoval, jelikož druhou větu Dvořák okomentoval slovy: „Jste chlapík!“ Není divu, že skladbu mladý Josef Suk věnoval svému milovanému učiteli.
Autor: Jiří Zahrádka