Závěrečný koncert Bamberských symfoniků 16. 10. proběhne formou live streamu z koncertní síně v Bamberku na webu festivalu a Bamberských symfoniků (zdarma).
Šéfdirigent Jakub Hrůša uvádí: „Návštěva festivalu Janáček Brno s Bamberskými symfoniky v mém rodném městě pro mě i můj orchestr znamenala klíčový projekt sezony, do kterého jsme v tvorbě programu i v jeho přípravě vkládali mnoho úsilí a emocí. Zdravotní situace v České republice nám ale bohužel znemožnila se do Brna s celým orchestrem fyzicky dostat. Přesto budeme z vlastní iniciativy a s velkým porozuměním vedení festivalu pro naše publikum hrát. Jsem šťasten, že navzdory nepřízni situace se nám podařilo zorganizovat virtuální živý streaming nezměněného programu. Vložíme do jeho provedení v Bamberku vše a budeme v duchu na dálku plně s vámi v České republice. Nadčasová hudba Leoše Janáčka a Richarda Strausse nám pomůže vzdálenost překlenout.”
Leoš Janáček (1854–1928): Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky (úprava Jakub Hrůša)
Richard Strauss (1864–1949): Eine Alpensinfonie (Alpská symfonie), op. 64
Koncert Bamberských symfoniků pod vedením jejich šéfdirigenta Jakuba Hrůši představí díla dvou generačně spřízněných autorů a jejich reflexe přírody, vzájemně značně odlišné.
Patrně fakt, že tak výjimečný skladatel jako Leoš Janáček zkomponoval jen několik málo skladeb určených pro symfonický orchestr, vedl dirigenty již krátce po Janáčkově smrti k úpravám operních partitur do podoby operních suit, které tak mohly zaznít i na symfonických koncertech. První takovou suitu vytvořil vynikající dirigent Václav Talich z opery Příhody lišky Bystroušky, ovšem s použitím pouze hudby z 1. jednání. V roce 2017 se rozhodl využít čistě orchestrálních pasáží pro vytvoření suity ze stejné opery dirigent Jakub Hrůša, který si byl dobře vědom faktu, že orchestrální hudba bez zpěvu činí v případě Lišky Bystroušky více než třetinu celé opery. Vytvořil tak suitu, která chronologicky sleduje děj opery a nechává zaznít části určené pro orchestr. Výsledek je více než vynikající a pomůže nám uvědomit si, jak osobitá, impresivní a poutavá je orchestrální složka opery, kterou Janáček komponoval v letech 1922–24. V Brně tato rozsáhlá orchestrální suita zazní poprvé.
Alpská symfonie je jednou z méně uváděných symfonických básní Richarda Strausse, který ji zkomponoval ve válečných letech 1914–15. Skladatel po symfonii Domestica hodlal psát již jen pro operní jeviště, ale své předsevzetí naštěstí porušil. Z okna svého venkovského sídla v Garmischi měl krásný výhled na alpský vrchol Zugspitze a mocné pohoří Wetterstein a tuto přírodní scenérii se rozhodl přenést do partitury. V symfonii Strauss zamýšlel vytvořit působivé hudební alpské panorama popisující výlučně viditelné skutečnosti, nikoliv duchovní vztah k přírodě. Touto hudební malbou je dílo výjimečné; v partituře tak nalezneme kravské zvonce či nástroje napodobující bouřku. Když byla symfonie poprvé uvedena v Berlíně, byla kritiky označována jako idyla (podobně Janáček pojmenoval „lesní idylou“ své Příhody lišky Bystroušky) a jistou jednoduchost až naivitu, která byla u Strausse nečekaná, sám autor komentoval slovy: „Chtěl jsem jednou komponovat jako kráva, která mléko dává.“
Autor: Jiří Zahrádka