Bohuslav Martinů (1890–1959): Smyčcový kvartet č. 7 „Concerto da camera“ H 314
Leoš Janáček (1854–1928): Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“, JW VII/8
Antonín Dvořák (1841–1904): Smyčcový kvintet č. 3 Es dur, op. 97
Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“ pochází z roku 1923. Počátky vzniku skladby však spadají již do roku 1908, kdy Janáček zkomponoval dnes nezvěstné Klavírní trio, inspirované právě Tolstého novelou. Z hudebního materiálu tria Janáček později vycházel při kompozici prvního smyčcového kvartetu. Věnoval jej proslulému Českému kvartetu, které 17. října 1924 provedlo jeho premiéru. Tehdy sedmdesátiletý autor slavil s tímto dílem velké úspěchy, např. v roce 1925 zaznělo na Mezinárodním festivalu Společnosti pro soudobou hudbu (ISCM) v Benátkách.
Smyčcový kvintet č. 3 Es dur je jednou z vrcholných komorních skladeb v té době již světově proslulého Antonína Dvořáka. Zkomponoval ji v roce 1893 během svého působení v Americe. Skladba vznikla v bezprostřední blízkosti Smyčcového kvartetu F dur během Dvořákova prázdninového pobytu v Spillville. Jedná se o dílo obrovské originality, podnícené právě pobytem v Americe, a charakterizují ho užití pentatoniky, synkopická rytmika i náznak indiánského folkloru. Zároveň je skladba díky rozšířenému nástrojovému obsazení zvukově velmi hutná i výrazově bohatá. Smyčcový kvintet měl premiéru 12. ledna 1894 v New Yorku v nastudování Kneislova kvarteta a Maxe Zacha u druhé violy. V Praze dílo poprvé zaznělo 10. října 1894 v podání Českého kvarteta a Ferdinanda Lachnera.
Autor: Jiří Zahrádka